Cestovatelské články

Navarra

Navarra - Pyreneje a býci

Pojedete-li z Barcelony přes Aragonii dále na severozápad (a nebo přes Toulouse, Pau směrem na jih), nemůžete minout nevelké staré království, které si až do dnešních dnů zachovalo část své bohaté historie.

Navarra sousedí na západě a severozápadě s Baskickem, na jihozápadě s Riojou (pěstuje se tam celošpanělsky vyhledávané víno), na východě s Aragonem a na severoseverovýchodě s Francií. Historické území dnešní Navarry bylo odedávna osídleno Basky, když v 1. stol. př. n. l. přišli Římané. Ti také pojmenovali podle svého vůdce ("Cneo Pompeyo") i důležité město - název Pamplona pochází z let 75-74 př.n.l.

Počátkem 5. století přešla tato oblast pod formální svrchovanost království Vizigótů. Od 6. století začíná do zdejšího prostředí pronikat křesťanství a během 9. století se toto biskupské město stalo hlavním městem malého království. Na počátku 10. století Sancho Garcés započal proces, na konci kterého jeho vnuk Sancho Garcés III učinil z Pamplony centrum monarchie, které byly podřízeny všechny okolní osady (v této době to byl nejmocnější stát na Pyrenejském poloostrově). Od roku 1076 až do roku 1134 vytvořila Navarra společně se sousedním Aragonem unii.

V roce 1200 ztratila ve prospěch Kastilie álavské hrabství (Alava je jedna ze tří dnešních provincií Baskicka s hlavním městem Victorií). V průběhu 13. a 14. století kralovali na navarrském území francouzští králové - Navarra si ovšem zachovala nezávislou administrativu. Po vzniku španělského království (1530) nastalo určité uklidnění zdejší situace.

Severní část (hlavní město Pau - dnes je Pau hlavním městem francouzského departamentu Pyréenées Atlantiques) zdědili Bourboni s nástupem Jindřicha IV navarrského na francouzský trůn tj. v roce 1589. Spojení severní Navarry s Francií upevnil Ludvík XIV (1643 - 1715). Automní postavení Navarry severní (parlament v Pau byl zrušen v r. 1789). Primera Guerra Carlista (1833-1839) zformovala Navarru do dnešní podoby "como provincia foral" v roce 1841.

Podnebí je v rámci Navarry poměrně rozdílné, v severní části poněkud studenější než by se na Španělsko slušelo, také srážek je více. (Ostatně sami můžete posoudit, jak se vám líbí sníh v centru města Pamplony ležícího na úpatí Pyrenejí). Na jihu Navarry vládne teplejší a sušší vnitrozemské podnebí.

Mluví se zde španělsky, ale také různými dialekty baskičtiny a to hlavně na severu oblasti při hranicích s Baskickem a Francií. Tento jazyk se ovšem nepoužívá v takové míře jako v sousedním Baskicku, kde je baskičtina společně se španělštinou považovaná za úřední jazyk a tudíž mají oba stejnou důležitost. Pro zajímavost v Navaře se narodil přední současný světový cyklista Indurain, kvůli kterému měla slavná Tour de France již druhým rokem cíl jedné z etap v Pamploně, v tomto kulturním, administrativním a vzdělanostním centru Navarry.

Pamplona je zajímavé město hned z několika důvodů. Prvním je její poloha, která vás zaujme okamžitě, když se k ní budete blížit. Je položena na jednom z rozlehlých kopců, kterých se tu v okolí nachází bezpočet a které jsou dokladem toho, že Pyreneje nejsou daleko. Poloha města mimochodem dokumentuje, že v minulosti byla tato komplikovaná dostupnost zřejmě také jednou ze základních priorit Navařanů. Část starého města navíc obklopuje důmyslná soustava hradeb (murallas), které měly v minulosti za úkol znepříjemňovat potenciálním útočníkům vstup do města. Strategičnost polohy města dokreslují i dvě řeky, které město obtékají. Na severu je to Arga a na jihu Sadar. Postupem času se město rozšířilo i za původní hradby a tak tu pod kopcem najdete například i obdobu našich panelových domů a praktická rada také vlakové nádraží, které na rozdíl od většiny ostatních ve Španělsku (Barcelona, Zaragoza, Valencie, Victoria nebo Alicante) neleží přímo ve městě a z kterého to budete mít do historického centra ještě docela kus cesty. Naštěstí je vám k dispozici městský autobus, který vás tam za 85 peset doveze.

Dalším důvodem proč Navarru navštívit je tzv. "encierro" neboli místní snad v celé Evropě známá fiesta - svátek pamplonského patrona Svatého Fermína (také proto se někdy používá název "Sanfermines"). Encierro v sobě zahrnuje oficiálnost i lidovost, náboženství i světskou zábavu (ta nabývá poslední dobou většího rozmachu), staré i nové, pořádek i zmatek. Každý z vás již jistě o běhu s býky ulicemi Pamplony něco slyšel nebo ho dokonce viděl. Pokusíme se vám přiblížit tuto oslavu očima přespolního pozorovatele částečně ovlivněného místními obyvateli. Býčí zápasy se v Pamloně slaví již od konce 14. století. Každým rokem od 7. do 14. července přesně v osm hodin ráno (s německou přesností, jak podotýkají sami Navařané), se blízko Navarrského muzea na náměstíčku Corrales del gas (plaza del Ayuntamiento - před místní radnicí) shromáždí účastníci budoucí podívané. Hlavní roli hraje 6 býků, které navádí a zároveň doprovází až do arény 9 volů a 16 pastevců. Dalšími aktéry zdejšího představení je blíže neurčitý počet zdejších mladíků (bílá košile, bílé kalhoty, červený šátek kolem krku a pasu), kteří jsou připraveni 3 minuty si zazávodit na 850 metrů dlouhé trase vedoucí úzkými uličkami tohoto středověkého města. Na tuto dobu se také uzavřou dřevěnýmy plůtky veškeré vedlejší ulice, za kterými nacházejí své útočiště nejen diváci, ale také pracovníci červeného kříže - vždy připraveni pomoci. Šance jsou zdánlivě vyrovnané....až na to, že býci stejně skončí v aréně (Plaza de toros) jako ti poražení. I mezi Španěli jsou lidé s různým pohledem nazírání na takovýto druh svátku. Někteří považují tuto "fiestu" za nepostradatelnou se vším všudy, jiné nezajímá, dalším se líbí její filosofie - zkouška rychlosti, hbitosti, chytrosti, a v neposlední řadě odvahy nutné k překonávání existujícího strachu srovnatelného například s tím při horolezení, který je následovně vystřídán překrásným pocitem uspokojení po zdolání daného cíle.

Rozdíl mezi býky (většinou váží více než 600 kg), kteří jsou k bojovnosti poměrně lehce vyprovokovatelní a voly, jež si svou trať v podstatě jenom odběhnou a záměrně nikoho nepronásledují (nezaviněný střet s některým neopatrným mladíkem ovšem není vyloučen), je zřejmý.

Všichni lidé, kteří se ve městě během 204 hodin setkají žertují, rámusí, tančí, modlí se, hýří, zpívají... Během této fiesty nestačí být pouhým divákem (a to neplatí pouze o San Fermínu, ale o všech, kterých se ve Španělsku během roku koná obrovské množství) i přespolní se tu hned cítí jako doma.

Pro přesnost je nutno podotknout, že počátek celého svátku je stanoven na pravé poledne 6. 7. a konec na půlnoc 14. 7. Během těchto devíti dnů zde probíhají i jiné kulturní akce i vystoupení pozvaných zahraničních lidových souborů. Pro zajímavost letos navštívil hlavní město Navarry se svým programem na základě španělského pozvání i slovácký folklórní soubor Vlčnovjan, který již někteří z vás určitě znají ze slavností vlčnovské jízdy králů, která se na Uherskobrodsku koná každou poslední květnovou sobotu a neděli.

Tato fiesta již zdaleka není pouze navarrskou - španělskou záležitostí. Do Pamplony přijíždí každoročně velké množství cizinců, někteří možná i s knížkou Ernsta Hemingwaye, který v roce 1926 vydal novelu "Slunce také vychází" nebo chcete-li prostě "Fiesta", která se stala jakousi biblí cizinců (hlavně Američanů ?) tohoto významného svátku. Další navarrskou - pamplonskou specialitou je místní kuchyně, ve které se dohromady spojují francouzský, baskický a španělský vliv. Nevyhybají se tu artyčokům, lanýžům, rybám ani houbám. K jídlu se zde pije již zmiňované víno z nedaleké Rioji, přijde tu levněji než stejné množství místního piva.

Auta z Navarry poznáte snadno, jednotným označením NA se liší od ostatních autonomních oblastí Španělska, kde mají auta značku města popř. oblasti, ze které pochází. Jsou také záměrně menší, aby mohly lépe projíždět po místních úžších ulicích.

Navarra stejně tak jako všechny předcházející autonomní oblasti Španělska má svůj na Kartu mládeže fungující systém slev. Ten navarrský je zajímavý tím, že ač je španělský, nacházejí se v něm i slevy na lyžování. Na druhou stranu, kdybyste se chtěli přímo v Navaře vykoupat v moři, máte smůlu, protože to je od jejich severních hranic vzdáleno cca 10 km a zajet za ním musíte do sousedního Baskicka, popř. do Francie.

Na celkové ploše 10 500 km² žije něco kolem 550 000 obyvatel a Kartu mládeže tu vlastní něco kolem 20 % mladých lidí. Mezi nejvyhledávanější slevy tu opět patří o 20 % levnější doprava vlakem, možnost výhodnějšího ubytování v některém z levných mládežnických ubytoven nebo nákup čehokoli se slevou na Kartu mládeže. (týká se to hlavně Pamplony, ve které se většina slev nachází a kde zaroveň žije skoro polovina všech obyvatel).

V Pamploně je zajímavé "Museo de Navarra", má tři patra a v každém z nich najdete něco zajímavého. Z přízemí, kde jsou vystaveny artefakty dokumentující prvopočátky života na území dnešní Navarry - Pamplony, se směrem nahoru budete moci seznámit s uměleckou tvorbou středověku, renesance, baroka až po současné umění malířské či sochařské. Na rozdíl od některých dalších, které jsou pro návštěvníky zdarma, zde musíte platit. Dobrá zpráva : po prokázání se Kartou mládeže dostanete slevu a tak prohlídka této rozlehlé budovy přijde na pouhých 165 Peset, což na Španělsko není opravdu mnoho. (Ještě pro zajímavost - také v navarrském muzeu můžete od druhé poloviny září až do konce tohoto roku spatřit výstavu pořádanou u příležitosti 250.výročí narození slavného španělského malíře Goyi. Výstavy se ale konají ve všech španělských autonomních oblastech. Takže budete-li směřovat ještě nyní v prosinci někam do Španělska, máte možnost vidět některou tuto zajímavou expozici). Pokud byste chtěli navštívit místní planetárium, které se nachází v západní části města (Calle Sancho Ramirez) ušetříte s Kartou mládeže 33 %.

Staré město je protkané množstvím úzkých uliček (kupodivu ne všechny domy v nich jsou opravené a upravené) se spoustou obchodů všeho druhu. Při pozornější prohlídce tu také můžete najít obchody, kde sice nekoupíte vše za libru jako v Anglii ale dokonce za pouhých 100 peset ! Lidé jsou zde příjemní ostatně jako všude ve Španělsku možná trochu méně temperamentní než ti na jihu, prodavači a prodavačky se až na vyjímky usmívají, i kdsyž u nich neutratíte moc.

V Navaře se ovšem nejen honí býci za lidmi či se dobře jí, dá se tu také i dobře lyžovat. A kde jinde než v Pyrenejích, které vedle toho, že tvoří přírodní hranici s Francií plní také i nezastupitelnou funkci ekologickou. Takové plíce bychom potřebovali mít i u nás doma hlavně poblíž velkých měst. Vydat se do Pyrenejí na víkend je pro nás trochu nepraktické, ale proč si nevyjet třeba na celý týden. Je to sice daleko, ale ne zas tolik. Nachází se zde několik turistických a zároveň lyžařských center, z kterých bychom mohli jmenovat alespoň ta důležitější Lesaka, Bera, Elizondo.

Pyreneje se v Navaře dělí na: Pyreneje západní (occidentales) jsou vcelku přístupné hory, jejichž vrcholy nejsou tak příkré a ani vysoké - dosahují výšek od 600 do 1150 metrů. SZ při hranici s Baskickem, La Charnela central úzký prostor tvořící přechod mezi dvěma velkými teritorii a Pyreneje orientální - jsou zde strmé a divoké s vrcholy, jejichž výška se pohybuje od 1 500 až do 2 500 metrů, úzký prostor mezi nimi vyplňují hluboká říční údolí.

Camino de Santiago: též se jí někdy říká nejstarší cesta v Evropě pro svou tisíciletou tradici a kulturní obsah. Symbol statečných Evropanů spojuje sever Navarry s jihem a východ se západem. Skládá se ze dvou cest. Jedna vede z Francie přes Pyreneje do Pamplony a dále pak přes Logroňo až do Santiaga de Compostela, s druhou vedoucí ze sousední Aragonie se spojují na jihozápad od Pamplony u královnina most (Puente la Reina).