Cestovatelské články

Gdańsk

Gdańsk – příběh Fénixe

Představte si město. Představte si město na konci cesty. Město kvetoucí, oblečené do fantastických barev, město hrdé, bohaté, překypující životem, město které neposlouchá, ale poroučí. Představte si město obehnané mohutnými hradbami, město malebných křivolakých uliček, mohutných chrámů a skvostných paláců. Staňte se na chvíli řadovým měštěnínem v prostém kabátci otevírajícím za svítání svoji drobnou živnost v Kozí uličce. Probuďte se do nového dne jako dcera zámožného kupce v domě na Dlouhém trhu. Odemkněte svůj ateliér na Mariánské a bez zbytečného meškání se dejte do míchání barev. Přírodní ultramarín, azurit, pruská modř… dnes budete malovat Fénixe.

Nec temere, nec timide: rozvážně a nebojácně
Miliony takových svítání, mnohem barvitějších a plastičtějších, se vám honí hlavou ve chvíli, kdy stojíte uprostřed Dlugeho Targu a přes ranní mlhu nedohlédnete než na bledé fasády pohádkových měšťanských domů. Dívat se a snít o Gdaňsku optikou dějin je báječná věc; silný koncentrát vašich dojmů může snad ředit jen vědomí toho, jak se to s Gdaňskem ve skutečnosti má. Nad jeho minulostí kroutí historikové všech vyznání nevěřícně a zároveň uznale hlavou. Kdesi v její specifičnosti lze spatřovat pramen „polského ducha“, zřídlo národního charakteru. Celá minulost by se dala shrnout jedním slovem a tím je jednoznačně vzdor. Pro pojem vzdoru je Gdaňsk prvotřídním symbolem. Vzdor se táhne jako červená nit pohnutými dějinami města od jeho prvopočátků až po dnešek, spojujíce Sv. Vojtěcha se Solidaritou. Až se zítra probudíte a pohlédnete z výšin napůl zřícených špýcharů na panoráma Glówneho Miasta, nebude tomu jinak – vzdor je v Gdaňsku stále přítomný, byť jen jako příchuť nostalgických vzpomínek.

Zrození Fénixe
Prvním, kdo na něj doplatil, byl náš národní patron, Slavníkovec Vojtěch, který těsně před prvním miléniem v rámci misijní činnosti našel v severních Prusích mučednickou smrt, poněvadž místní nenacházeli přílišné pochopení pro jeho upřímnou snahu odvrátit je od pohanských zvyků a přivést na jedinou pravou cestu víry v křesťanského Boha. Církev (později) vítězná dnes oslavuje Vojtěcha šťastně provedenou sochou v parku při františkánském kostele Svaté Trojice. Na tuhý odpor narazili Němečtí rytíři, fenomén na Baltu jen těžko přehlédnutelný. Město si nakonec podmanili a kousek opodál v nedalekém Malborku zřídili centrum celého řádu. Obecně řečeno, Gdaňsk vzdoroval každému pokusu zasáhnout do jeho svobod, výsad, a výjimečné samostatnosti. S nevolí pohlížel na každého panovníka, který chtěl město získat pod svůj přímý vliv. Proto proplouval dějinami obdivován i nenáviděn. Můžeme ho vůbec bezstarostně považovat za polské město? V neslavných dobách nemilosrdné velké mezinárodní politiky 18. století byl nucen sklonit hlavu před hrou evropských mocností v trojím dělení Polska a přijmout jho pruské nadvlády a následné tvrdé germanizace. Z Gdaňsku se rázem stal Danzig, z Mariacke Frauengasse, z Ratusze Rathaus. Národnostně velice napjaté vztahy období mezi světovými válkami vedly k mnoha neklidným nocím a nepěkným vzpomínkám. V tuhému odporu malé polské jednotky proti bitevnímu křižníku Schleswig-Holstein padly na Westerplatte v ústí Mrtwe Wisly v Gdaňském přístavu první výstřely druhé světové války, a v tu samou chvíli jen pár kilometrů jižně na Starém Městě hrdinná obrana pracovníků hlavní pošty vzdorovala jednotkám SS. Krví dělníků protivících se svévoli komunistického režimu jsou psána písmena slova Solidarność. Dnes nepříliš oblíbená politická strana stála u počátku konce totalitních režimů Východního bloku. Po tvrdě potlačených stávkách v roce 1970 a utužení normalizace vykřesalo o deset let později jiskřičku naděje požehnání k vytvoření odborového svazu v čele s Lechem Walesou (mimochodem podnes v Gdaňsku žijícím), který se jen ztěžka prosazoval proti autoritě strany, byť s ním sympatizovala absolutní většina národa. Na jeho konečné vítězství jsou místní patřičně hrdí.

Zmrtvýchvstání
Na konec druhé světové války v Gdaňsku se nevzpomíná dobře - během několika posledních květnových dní při přechodu fronty z východu se město změnilo k nepoznání. Z něčeho unikátního a neopakovatelného se staly často pouze ruiny……….. A pak se z popela a trosek paměti zrodil nový Fénix! Gdaňsku se podařilo něco, co v našich zemských šířkách nemá obdoby. Vzdor nouzi poválečné rekonvalescence se pustili stavitelé, umělci a památkáři do odvážného díla výstavby historického jádra města. Jakmile se rozplyne ranní mlha, konečně spatříte v záři dopoledního slunce výsledek jejich díla. Tak se to tedy s Gdaňskem má. Smekám před těmi muži a ženami, kteří z pohlednic, fotografií, vedut a vyprávění stvořili starý Gdaňsk, klobouk. Jedině kostely díky svým masivním zdem a pevným základům přečkaly. Zbytek je plodem půlstoletí usilovné práce a tato úctyhodná snaha zachránit kulturní hodnotu neumdlévá ani dnes. Je zbytečné dodávat, že je co zachraňovat. Glówne a Stare Miasto, které tvoří základ tisíciletého jádra, v sobě mísí jasné obrysy vrcholné gotiky s grácií zaalpské renesance, s finesou a hravostí manýrismu nebo s místní variací na barokní témata. Tato podivná směsice není nijak neobvyklá, ba právě naopak, a v případě Gdaňsku je navíc vysloveně krásné, jak volně a nenásilně přechází jeden styl do druhého. Inspiraci hledali stavitelé u svých hanzovních kolegů a v holandském prostředí. Výsledkem je cosi, co se může na první pohled zdát jako doslovná citace Amsterdamu, Antwerp či Gentu, však se také na mnohých stavbách nizozemští a vlámští stavitelé výraznou měrou podíleli. Charakter holandské západoevropské architektury se v Gdaňsku slévá se skandinávskou strohostí a čistotou a středoevropskou jemností a hravostí až rokokovou, jakou důvěrně známe z Čech či Maďarska.

Vyhlídkový let
Stačí se jen chvíli procházet uličkami centra, abyste se přesvědčili sami. Začněte třeba Královskou cestou u Výšinné brány (Brama Wyżynna), hrdosti vtesané do kamene, a pokračujte stále za nosem
Domy na Dlugem Targu kolem katovny ke Zlaté bráně (Zlota Brama), opravdu skvostnému kousku pozdní renesance, jejíž čtyři ionské sloupy se na římse přetaví do soch zosobňujících občanské ctnosti: obezřetnost, zbožnost, svornost a spravedlnost. Před vámi se otevře pohled na Dlouhou ulici (Dluga), lemovanou městskými domy různých barev, v jejichž tvářích se zrcadlí obrovské bohatství kosmopolitního města v dobách reformace. Nenechte se ovšem mýlit – nejstarší z nich pocházejí z padesátých let a v nejednom případě se přistoupilo k úpravě vnitřku tak, aby vyhovoval současným prostorovým potřebám a tak se například za dvěma fasádami skrývá ve skutečnosti jeden dům. Dluga ulice ústí pod štíhlou věží slavné radnice (Ratusz) do náměstí zvaného Dlouhý trh (Dlugi Targ) . Radnice svojí postavou připomíná toskánské protějšky – je relativně úzká a uměřená jak v barvě, tak dekoraci. Jedinou okrasou je typický štít s gotickými oblouky obrácený do náměstí. Uvnitř se nachází hlavní část Muzea dějin města Gdaňsku s bohatou sbírkou mobiliáře, starých map a ukázkou reprezentačních prostor, jakým je třeba Červený sál. V létě je dokonce možné vystoupat do malé galerie na věži, odkud je opravdu úchvatný výhled na celé město, zejména však na kostel P. Marie, zvaný Mariacki.
Kostel P. Marie, zvaný MariackiTento kostel z rudých cihel, ostatně jako takřka všechny gdaňské kostely kromě Oliwské katedrály, se chlubí světovým rekordem: je to prý největší cihlový kostel na této planetě. Skutečně monstrózní gotická stavba na půdorysu kříže s masivní příčnou lodí je osvětlována obrovskými okny podél celého obvodu. Zajděte se tam podívat co nejdříve ráno, dokud je slunce ještě nízko - stojí to za to, i když okna nejsou vitrážovaná. Na Dlugem Targu stojí rozhodně za pozornost minimálně další čtyři objekty: Artušův dvůr, Neptunova fontána, Královská (či Zelená) brána a dům čísla popisného 11/13 naproti Artušově dvoru. Dwór Artusa je svým vzezřením velice neobvyklý až exotický městský palác, pro který nenacházím ve světě srovnání. Zářivě bílé zdivo je proloženo třemi vysokými okny a občasným zlatým dekorem. Je to takový malý zámek velikosti činžáku přímo uprostřed města. Přímo před ním stojí rozkročen nad osudem města manýristicky zkroucený Neptun, třímající v napřažené ruce trojzubec. Dům čp. 11/13 si zapamatujte - v něm totiž sídlí Gdaňská divadelní společnost, pořádající každý rok Shakespearovské slavnosti, které jsou spolu s festival open-air divalda největší událostí léta. Nu a pak zde sídlí také polská Karta mládeže EURO<26? Zde se vám dostane všech informací o slevách a výhodách, po kterých všichni mladí tolik toužíme. Kromě této centrály se o využití karty dozvíte na všech pobočkách společnosti Campus Travel.
Pojďme dále. Zelená brána (Brama Zielona) je v podstatě také palác, jen provrtaný třemi průchody. Původně měla sloužit jako sídlo pro panovníka při návštěvě města, ale povídá se, že za těch čtyři sta let jí ještě žádný panovník neprošel. Na nábřeží Motlawy upoutá vaší pozornost a přirozenou zvědavost dřevěná stavba jeřábu (Żuraw), kterou najdete snad na všech pohlednicích Gdaňsku. Z jedné strany zděná budova (v níž se dnes nachází Námořní muzeum) a z druhé samotný jeřáb tu stojí už od 15. století. Fungoval jako jeřáb na nakládání zboží a zároveň jako páka na zvedání stěžňů. Samotné tělo jeřábu je zaklesnuto mezi dvě půlkruhové věže a poháněno dvěma velkými koly, v nichž bylo třeba nějakého dobrovolníka, aby je roztáčel šlapáním. Vydejte se po ulici Św. Ducha směrem k Mariackemu kościólu až ke Královské kapli (Królewska kaplica). Kaple je místní variací na barokní téma, je totiž jedním z mála objektů, za jehož výstavbou stojí jen domácí umělci. Odsud je to jen kousek ke kostelu Sv. Mikuláše (Kościól Św. Mikolaja). Nejstarší kostel v Gdaňsku (ze 12. stol.) jako jediný přečkal sovětské bombardování bez vážných zranění. Jako sídlo dominikánů se nevyhnul barokní úpravě vnitřku, ale zevnějšek si stále podržuje cosi z kouzla středověké mystiky, stejně jako kostel Św. Jana, dnes využívaný už jen jako výstavní prostor. Přejděte hranice a vstupte do Stareho Miasta. Před budovou Hlavní pošty narazíte na podivnou směs zadkinovského sochařského výrazu a morálního poselství v Pomníku obránců pošty. Pokračujte proti proudu říčky Radunie až k dvěma mlýnům; půvabný Velký mlýn (Wielki Mlyn), kdysi technický zázrak, dnes už jen obchodní galerie, je díky svým rozměrům a prudce zkosené střeše nepřehlédnutelný. Jistě stojí za to zvážit kratší pochod na Náměstí Solidarity (Plac Solidarnośći), na jehož dlažbě se tvořlily dějiny. Kdybychom chtěli vyseknout Polákům děkovné pukrle, řekli bychom, že se tu tvořily i naše dějiny. Dominantou náměstí jsou tři vysoké štíhlé kříže, na jejichž břevnech není přibit Kristus, ale kotvy s řetězy. Na podstavec pod kříži a ke zdi loděnice se pokládají květiny, ať už jako symbol státnické povinnosti, nebo osobního díkuvzdání těm, kdo se zasloužili o Polsko takové, jaké je: svobodné a demokratické.

Srdeční záležitost
Co je na Gdaňsku krásné, je fakt, že toto dítě restaurátorů žije. Nejde ani zdaleka jen o ten všudypřítomný chladný vítr, o obchůdky s jantarovými šperky na Dlugem Targu,
Panorama nejde o Mariacki kośćiol, Królewsku bramu, Źuraw, o obrazy v Národním muzeu, nebo o útulné kavárny na ulici Świetego Ducha. Srdce Gdaňsku se rozpíná od ultramoderního přístavu po šedá předměstí Oruně, od rafinerie na Mrtwe Wisle po nádherné Oliwské lesy. Jeho temné dunění tím více ucítíte, čím více se vzdálíte od vyšlapaných cest: když se posadíte na lavičku vedle Malého bubeníka a přivoníte ke stránkám Güntera Grasse v zachovalé Staré Wrzeszczi, když se projdete mezi starými omšelými domy Biskupie Górky, když hledáte nové vůně v rozvalinách Wyspy Spichrzów (Ostrova špýcharů), když sledujete tok říčky Radunie Starym Miastem kolem fádních bytovek, když počítáte kytice u zdi za pomníkem Tří křížů na Náměstí Solidarity, když se obdivujete vlnitému paneláku ve Velikem Przimorzie, na nějž se kdysi jezdily dívat děti z celého Polska jako na poutní kostel hodný úcty, když sledujete masy německých turistů, kteří z přístavu jedou rovnou do nákupních center a zase zpátky, nebo když pozorujete pouličního prodavače jantarových šperků, kterak mění cenovky podle toho, kdo právě prochází kolem. Také ho můžete přímo ochutnat v kavárně PiKawa, slovní hříčce na jeho tlukot. Právě tady potkáte plno příjemných mladých lidí, kteří vás třeba vezmou na procházku Jaśkowou Dolinou, nebo vám ukáží katedrálu v Oliwě, o jejíchž varhanech zpíval Karel Kryl. Půlmiliónový Gdaňsk je dnes součástí tzv. Trójmiasta, které v sobě zahrnuje ještě nedaleké lázeňské středisko plné vynikajících kaváren, restaurací a klubů Sopot a přístav Gdyni. Je městem jako každé jiné, se svými mléčnými bary, kapesními zloději, lidmi spěchajícími do práce a z práce, anonymními sídlišti i s nedopalky cigaret na autobusových zastávkách. Přesto si vás získá nevtíravou elegancí a neskutečnou živostí v západech letního slunce. Jakmile jednou okusíte jeho magickou atmosféru, pochopíte, že tento Fénix moderního Polska je skutečně srdeční záležitostí.

Gdaňsk je jako hlavní město Karty mládeže EURO<26 v Polsku zdaleka nejnabitější množstvím různých slev. Logo Herkula potkáte na každém rohu a kdo ho tady nemá, je trošku „out“. Za vstupy do všech muzeí zaplatíte většinou poloviční cenu, přičemž běžné vstupné se pohybuje kolem 5-20 zl. Milovníci filmu jistě ocení zniżku v Kinoplexu, (například 20zl místo 22 na premiéře; každé kino si ještě samo může určit den, kdy jsou slevy výraznější, třeba až za 13 zl a pokud se vám podaří získat katalog slev, naleznete v něm kupón, který vám zaručuje 4. lístek zdarma), v Neptun filmu (11 zl) nebo v Krewetce. V klubech jako je Ygrek, Medyk nebo Iks vám KM EURO<26 zajistí bezplatný vstup na diskotéky, v U-Bootu slevu na nealko 10%. Jistě nepohrdnete ani 5% slevou u Kodak Expressu či 10% u Pizza Hut. Slevy v Coffee Heaven jsou také vázané na kupony v katalogu. Deset procent vám strhnou z ceny u Hallo taxi a v prodejnách Campus, v Gdyni pocestujete se studentským lístkem. Celá řada barů a restaurací nabízí až 20% slevy – vždy se nezapomeňte nejdřív zeptat, na co platí. Potrpíte-li si na větší komfort, uvítáte i 30% slevu v Novotelu a 15% v Holiday Inn. Skromnějším doporučuji koleje gdaňské polytechniky, hotel Dizzy Daisy (od 60zl/2lůžka -10%), nebo pensionát Mac Tur (80zl/1 lůžko, 100zl/2 lůžka -10%), popřípadě kempink Cedron nebo Przy plaży). Katalog slev se můžete pokusit vyškemrat buď na pobočce Campus Travel v Grunwaldzke nebo přímo v sídle Karty mládeže EURO<26 na Dlugem Targu 11/13. V elektronické podobě veškeré slevy naleznete na http://www.euro26.pl/index.php?id=znizki. Mnoho zajímavého se dozvíte na www.gdansk.pl a především na www.trojmiasto.pl