|
|
Českomoravský cestopis
aneb Přes Havlíčkův Brod, Jihlavu a Třebíč třeba až do Lednice……ale třeba úplně odjinud jinam
Každé léto podnikáme nějakou cestu, abychom vás mohli někam v našem časopise následně lákat. Tentokrát jsme nevyrazili ani do Salcburku či Benátek, kde bylo také moc pěkně, ale rozhodli jsme se blíže prozkoumat některá města u nás v České republice. A vyplatilo se, během našeho párdenního výletu jsme se přesvědčili o tom, že je u nás stále co poznávat a důležité je jenom to, aby člověk překonal svoji lenost a někam vyrazil. Vzpomínám si jako dnes, jak jsem si vždycky s kamarády z gymplu vyhradili jeden prázdninový týden na čundr a jeli…….jednou na Šumavu, podruhé na Moravu a poznávali mimopražský život.
Z rychlostního důvodu jsme tentokrát použili auto a pěšky se pohybovali v rámci jednotlivých měst, ale kdyby bylo více času, rozhodně bychom zvolili romantičtější kombinovanou cestu bus/vlak/kolo/pěšmo.
Naším prvním cílem bylo středověké historické město s tradicí těžby stříbra Havlíčkův Brod a dozvěděli jsme se tady mj. že díky tomu velká část současného náměstí je protkáno soustavou chodeb. A když již jsme byli na místě, nemohli jsme vynechat návštěvu Muzea Karla Havlíčka Borovského 1821-1856, (to by bylo proti logice věci), českého novináře, buditele a mravního vzoru pro leckterého z nás. Sleva na karty EURO<26 funguje . Také místní pivovar se vzhlédl v místním bardovi, což dosvědčuje název místního piva Rebel. Na místním pěkně zrekonstruovaném náměstí nás kromě již citovaného muzea zaujala i radnice s dřevěným kostlivcem. To, že ten původní nacházející se na stejném místě byl opravdový není pochyby. Byl jím zdejší hlásný, který chtěl cca v r. 1427 vydat město jihlavským Němcům. Při této své neblahé činnosti byl však včas odhalen místními obyvateli, kteří spěchali časně ráno na pole. Za trest musel i dlouho po své smrti sloužit místním obyvatelům…… Kdo netrpí závratí jistě přivítá výstup na havlíčkobrodskou kostelní věž, odkud budete mít opravdu velmi dobrý přehled o městě i okolí. Zamíříte-li svůj pohled jižním směrem uvidíte takřka do kuchyně k sousedům do Jihlavy. Také tady se v 11. a 12. století těžilo stříbro, v polovině 13. století Jihlava byla královským horním městem. Těžba stříbra z části z technických důvodů (stejně tak jako v Kutné Hoře při těžbě musela být soustavně důmyslným způsobem odčerpávána voda) upadla koncem 14. století a při husitských válkách již na ni vůbec nebyl čas, oživila se ještě na konci 15. století a ve století následujícím, ale postupně přestávala být dominantním zdrojem bohatství města. Zavítáte-li do Jihlavy, rozhodně si nenechte ujít návštěvu podzemních chodeb. A to vám doporučujeme nejen proto, že KM EURO<26 tam máte 50% slevu na vstup. Muzeum Vysočiny Jihlava jednu ze svých expozic totiž věnuje právě našemu tématu pod názvem – „Dolování stříbra a mincování v Jihlavě“.
Co dále můžeme doporučit je návštěva jihlavské zoologické zahrady a to nejenom kvůli tomu, že jedním z jejich sponzorů je jedno roztomilé zvířátko – dupající a trochu funící ježek.
A ještě jedna poznámka s Havlíčkovým Brodem Jihlavu nepojí pouze těžební historie a zrádný hlásný, ale i sám K.H. Borovský, který zde studoval.
Třešťské dřevotesání při teplotě 38 stupňů C.
Během naší cesty jsme se mihli také v nedaleké Třešti, která je známá svou výrobou betlémů. Tato tradice je tady zakotvená od 19. století. Pravidelně každoročně na počátku července na třešťském náměstí probíhá společné tesání, kterého se účastní množství fandů z celé republiky a o Vánocích a po celý leden si dokonce můžete zajít betlémy prohlédnout přímo k některým třešťským
obyvatelům až domů. Rádi se podělí o svoje soukromí – mají se totiž čím pochlubit.
Pěkná palanda. Během naší návštěvy jsme měli možnost spatřili ze dřeva vytesané mj. naše bývalé pány presidenty – Masaryka a Havla. Při prohlídce místí expozice pochopíte, že Třeštští měli a mají opravdu rádi:
z nedostatku místa si je totiž často umisťovali nad dvoupostel, jako jakousi netradiční palandu. Více informací, kdybyste se chtěli trochu poučit dostanete v místním informačním centru: muzeum.trest@centrum.cz.
Výletník jedoucí těmito oblastmi jistě nemůže vynechat památku UNESCO Telč, ale jelikož je toto město dobře medializované, doporučíme vám 100% návštěvu jejího zámku samo s 50% slevou na KM EURO<26 a budeme se věnovat méně známé Náměšti nad Oslavou, ve které vás nejvíce pravděpodobně upoutá pohled na místní renesanční zámek z 2. poloviny 16. století (postavený na místě bývalého hradu), při jehož návštěvě opět budete moci použít svoji KM EURO<26. Navštívíte-li Náměšť během července nebo srpna budete vpuštěni do přilehlé dančí obory. Ze zámeckého parku se vám naskytne nestandardní výhled nejen na historický most s galerií dvaceti barokních soch světců a světic z doby kolem 1735 a protékající rybami obývanou řeku Oslavu, ale také na celou Náměšť s podlouhlým historické náměstí a farním kostelem sv. Jana Křtitele. Z historie se dále dozvídáme, že právě v Náměšti byla vydaná v roce 1533 první česká gramatika.
Budete-li potřebovat přespat, směřujte své kroky např. do Třebíče. Za tímto účelem vám velice dobře poslouží letos v červnu
Střešní pohled z oken spřáteleného útulného hostelu.
dospravený hostel nacházející se na okraji staré židovské čtvrti. V útulném ubytovacím zařízení po předložení svojí KM EURO<26 dostanete příjemnou 10% slevu a můžete se lehce zdravě občerstvit ve zdejší restauraci situované nejen uvnitř budovy, ale i na dvoře kolem dubu bahenního (opravdu se tak jmenuje). Potkat podobnou restauraci třeba ve Španělsku nabízelo by se říct „v rámci patia“. Když se posilněni vypravíte do zkoumání okolí, připravte se na to, že to nebude jen tak samo sebou. O pevnosti tohoto faktu vás přesvědčí hned přilehlá židovská čtvrť, historická to památka chráněna od léta 2003 také organizací UNESCO, jakožto svědectví několik století trvajícího soužití a výměny hodnot mezi dvěma kulturami – křesťanskou a židovskou. (Třebíč je jedno z dosud 12 vybraných měst v České republice, která spolupracují s touto mezinárodní organizací) nacházející se na levém břehu řeky Jihlavy, ve které si chvílemi budete připadat jako v židovské čtvrti někde v Benátkách nebo v andaluské Córdobě. Prohlídku vám zpříjemní mluvící
informační panely – nejen že vás zpraví o tom, 
Bazilika svatého Prokopa. kde se právě nacházíte (to kdybyste se náhodou někde zamotali), ale současně vás náležitě historicky
poučí o té které památce. Potkáte tady i dvě synagogy ze 17. století, mladší z nich Zadní neboli též Nová byla slavnostně otevřena v září 1997 u příležitosti 720. výročí první písemné zprávy o městě Třebíči. Třebíč je památek plná, o čemž svědčí i nedaleká románsko-gotická Bazilika Sv. Prokopa vybudovaná v letech 1240-1260 jako součást benediktinského kláštera v přechodném slohu architektury románské a gotické.
A teď vám doufejme uděláme jednu hromadnou radost – do všech těchto objektů ve správě Městského kulturního střediska, více na www.mkstrebic.cz ušetříte při návštěvě jako držitelé Karet mládeže EURO<26 50%. Dvojí plus pro vás - ušetříte a současně se v mnohém poučíte.
Tím slevová nabídka tohoto pohledného města ale nekončí – stejně vysokou slevu dostanete taktéž v Muzeu Vysočiny Třebíč, kde na vás pro změnu čeká sleva 50% a prohlídka dvou výstavních okruhů (mj. Historie Třebíčska, Dýmky a kuřácké potřeby a nebo Moravské vltavíny a Chráněná území Třebíčska).
Za prohlídku (taktéž o 50% levnější po prokázání se platnou KM EURO<26) stojí také i Třebíčská městská věž (otevřena je každoročně od května do října), ze které je pěkný výhled a která vznikla v první polovině 14. století jako součást městského opevňovacího systému, kdy město dostalo od markraběte Karla (pozdějšího krále a císaře Karla IV.) rozsáhlá městská práva právě s povinností obehnat město hradbami. Stavba se často stávala terčem cizích útoků mj. vojsk Matyáše Korvína – ta se snažila věž kompletně zrušit, ovšem narazila na její důkladně vystavěné základy. Bez zajímavosti není, že součástí věže byl i byt hlásného/ věžníka v úrovni ochozu. Posledním ve službě byl pan Bohumil Čecháček, vdova po něm bydlela ve věži až do roku 1956.
Příchozí cesta k novogotickému lednickému zámku.
Svůj výlet můžete dále směřovat třeba na jihovýchod a spustit kotvu například v malebné Lednici a prohlédnout si zdejší Lednicko-valtický areál. O jeho rozvoj se nejvíce zasloužil rod Lichtenštejnů, kteří jej měli propůjčené jako léno České koruny od 15. století, až počínaje rokem 1582 jej získali do svého vlastnictví. Dnešní novogotická podoba rozlehlého zámku pochází z poloviny 19. století, pouze jízdárna se stájemi pochází již z konce 17. století.
Kdo jste ještě v Lednici nebyli, měli byste to napravit. Nejenže na ploše více než 200 ha můžete vidět již uváděné zajímavosti, ale navíc se můžete svézt po jednom z 
Lodní projížďka v areálu lednickém parku.dyjských ramen (během projížďky
se mj. dozvíte kolik zde-tam žije druhů štípajících komárů a nebo, že v Dyji žijí ondatry i bobři) popř. projít se po rozlehlém zámeckém veleparku s několika rybníky. Pokud budete někam vstupovat
(do zámku, minaretu – dokončen 1802, Janova hradu 1807 – umělé hradní zřícenini nebo exotického skleníku), tak opět s 50% slevou. Po cca půldenní prohlídce člověku letí hlavou mnoho věcí, mj. třeba ta, že je třeba Lichtenštejnům pěkně poděkovat za jejich nápady.
Během našeho krátkého výletu jsme se opět přesvědčili v jaké to žijeme pěkné zemi .
|
O Kartě mládeže